V Tunisku žije zhruba tolik obyvatel co v České republice. 98% tvoří Arabové, asi 1% jsou Berbeři, hojně zastoupeni především na ostrově Djerba a na jihovýchodě země. 1% tvoří také Evropané, většinou Francouzi a Italové. Drtivá většina obyvatel na ostrově vyznává islám, nicméně své postavení zde má i židovské náboženství. Ačkoli pro vás může být Tunisko v mnoha věcech překvapením, z místních lidí mít strach opravdu nemusíte.
Tunisané jsou velmi příjemní a pokud budete potřebovat s něčím pomoci, jistě vám vyjdou vstříc. Zcela zvláštní kapitolou je většina obyvatel ostrova Djerba, kteří jsou většinou berberského původu. Stejně jako v jiných arabských zemích, i zde je nejdůležitějším prvkem v životě každého Tunisana jeho rodina. Zdejší rodiny jsou velmi početné a zahrnují několik generací. Díky dlouhé francouzské nadvládě, která se zasloužila o rozvoj místního školství je převážná část Tunisanů gramotná. Kromě úřední arabštiny a francouzštiny se v oblastech se silným zastoupením cestovního ruchu domluvíte také anglicky a německy.
Běžnou společenskou návštěvu vám jistě nabídne nejeden člověk, ale většinu těchto gest udělají obchodníci. Krom toho, že si s nimi vypijete čaj se od vás očekává i to, že si koupíte nějakou tu věcičku v jejich obchodě. Pokud to nemáte v plánu, pozvání raději odmítněte. Co se týká oblečení, místní rádi napodobují evropský styl, to znamená že muži se často spokojí s dlouhými kalhotami a tričkem nebo košilí. U žen není nutná rouška halící obličej, ženy pracující v kancelářích běžně nosí kostýmky, délka sukně je vždy ke kolenům.
Takovýto způsob oblékání je častý ve velkých městech a turistických lokalitách, na venkově se lidé oblékají tradičně a tradiční je i způsob jejich života. Pokud tedy zavítáte do některých z vesnic, dbejte na to, že budete mít zahalená ramena i kolena tak, jak to vyžadují místní zvyky. Velmi zvláštní je oblečení berberských žen; jedná s o řasený kus látky přepásaný páskem a přichycený sponou. U mužů jsou typické červené čapky, které v Tunisku můžete koupit jako suvenýr.
Na rozdíl od jiných islámských zemí jsou tuniské ženy plně emancipované. Samy si volí, zda si budou halit obličej či nikoli. Dokonce dostávají za stejnou práci stejnou mzdu jako muži, o čemž si většina českých žen nechává pouze zdát. V zemi panují velké sociální rozdíly. Pokud se chcete vyhnout hloučkům žebravých dětí a neustálému pokřikování slova bakšiš, podaří se vám to snad jedině v hotelových komplexech.